736 660 948    info@frontgym.cz
moduly3
Tomáš Vrána - Bcross Challenge 2021

Tomáš Vrána - Bcross Challenge 2021

září 10, 2021

Po rozhovoru s Jirkou a Moňou Vám přinášíme rozhovor s 3. účastníkem Bcross Challenge. Tím je Tomáš Vrána @tom_vranis, bývalý zápasník MMA, který si vyzkoušel poprvé závodní atmosféru na cross scéně v kategorii Sport. Pojďme rovnou na věc.

Tome, jak dlouhou jsi měl přípravu a jak jsi trénoval?

Moje příprava jako taková, začala až s odjetím kvalifikačního workout, což bylo někdy kolem 18. června. Do té doby jsem trénoval maximálně 5krát týdně, bez konkrétního cíle, ale co si matně vzpomínám, zrovna jsem v nějakém tréninkovém zápřahu nebyl. Tím pádem jsem se musel trochu chytit za nos a přepnout na vyšší obrátky, pokud jsem to s Budějovicemi myslel vážně. 

S mým trenérem Markem jsme vytvořili tréninkový harmonogram. Pondělní a čtvrteční rána zůstala naše a „osobáky“ jsme věnovali vždy vylepšení nějakému skillu, vzpírání, hrazdě a podobně. Do toho jsem 2 týdně trénoval individuálně, podle programingu, ale vždy se jednalo o nějaké cross tréninky ve FrontGym tělocvičně. A večery, ty patřily kondici. Pětkrát v týdnu jsem vždy chodil běhat. Ať už to byly intervaly na atletickém oválu nebo jen tak výběh do vedlejší vesnice. Věděl jsem, že bez toho se kondice nabírá těžko. 

Jakmile organizátoři, prozradili, že se bude i plavat, tak jsem si byl i párkrát zaplavat, ovšem s Markem jsme vyhodnotili, že tady se lámat chleba nebude a moc jsme to s bazénem nepřeháněli. Jednou týdně, spíše tak pro nastavení hlavy bylo až až. 

Summa summarum 10 tréninkových jednotek týdně. Ovšem já to bral tak, že jsem v přípravě každou vteřinu a podle toho jsem přistupoval i ke stravě. Crossfiťáci moc nehubnou, ale já musel 🙂 Od kvalifikace po závodní víkend jsem shodil přesně 10 kilo a to bylo prostě potřeba. Do závodů jsem nastupoval s 91 kilogramy bez téhle podstatné věci bych si ani neškrtnul.

S jakými ambicemi jsi na závody jel?

-Ambice musí být vždy jen ty nejvyšší, ale tady se přiznám, že jsem stál nohama pevně na zemi. Jak jsi napsal v úvodu, k porovnání s ostatními jsem si vybral hned snad nejnabitější závody v Československu - Bcross Challenge. Ze 120 přihlášených se přes kvalifikaci do kategorie Sport muži dostalo nejlepších 60 a já byl 56. To byla první meta neskončit hůř než 56, ba naopak se posouvat pokud to jen půjde. 

Tlak jsem na sebe vlastně žádný nevyvíjel, protože proč taky. Na závody jsem jel načerpat zkušenosti, zjistit jak já sám obstojím před konkurencí a ukázat rodině co to ten crossfit vlastně je. 😃

Máš za sebou poloprofesionální dráhu v MMA. Přesto jsi na závodech pronesl větu, že sis ještě nesáhl tak hluboko do kapsy. Jak velká dřina to byla? 

Ano tuhle větu jsem pronesl a za tím si stojím. MMA nebo cokoliv jiného je většinou otázka pár minut nebo hodin. Crossfit závody jsou otázka dní. Sakra těžkých dní.

Běžně trénovat 2krát denně je vlastně brnkačka, ale tady se bavíme o závodním víkendu, kde bylo 5 pekelných WOD (elite/masters dokonce 6) a to si normální smrtelník neumí představit. Workouty jsou vlastně ta fajn část, kde zrovna nemyslíte na to co vás bolí. Ale jinak se celý den jen protahujete, řešíte, co budete jíst, abyste alespoň nějak doplnili energii a když se na chvilku zastavíte, tak už vám zvoní budík, že za 50 minut vás čeká další WOD a jede to všechno od znova. A to se ani nebavím o probuzení po prvním soutěžním dni. Hlava i tělo už nechtějí cvičit, všechno bolí. I dojít na snídani bolí. Ale stojí to za to!

V čem by ses rád zlepšil a proč právě lano? 

Hned první otázka ohledně WOD a hned takto na tělo 😃 WOD 3, kde byl šplh spojený s veslem mi nevyšel. V pátek na briefingu jsme zjistili, že technika „legless“ není vyžadována a já na to nijak nebral zřetel. Snad nikdy v životě jsem nešplhal na laně „s nohama“ a v hlavě jsem to vypustil.

Druhý den, 2 hodiny před workoutem jsem si uvědomil, že to asi bude nevýhoda šplhat jen pomocí rukou. Podíval jsem se na internet, jak ty nohy skládat, trénoval jsem to v rozcvičovaně, ale už bylo pozdě. Ta hlava to zkrátka nezpracovala a já se pak snažil aplikovat znalosti z youtube asi před tisícovkou lidí, což vypadalo možná i komicky. Naštěstí jsem to hodil za hlavu a jelo se dál.

Zlepšovat se chci stále ve všem, tak asi jako každý správný člověk a atlet. Největší mezery cítím na hrazdě, konkrétně toes to bar není moc kamarád a celkově tu flow na hrazdě je třeba zlepšit. Na dalším místě musím stále pracovat na mobilitě. Když jsem přišel poprvé do FG tak jsem byl možná nejzatuhlejší člověk ve střední Evropě. Odbourali jsme to, vzpírat vzpírám, ale s mobilitou být určitě spokojený nemůžu, už jen protože je to jedna z prevencí vůči zranění.

Víš už teď, jestli tě uvidíme znovu závodit? 

V pondělí večer jsem po závodech otevřel Instagram a viděl cizí random stories z IGY arény a řekl jsem si: „ty vole, jo, dal bych si ty závody hnedka znova“. Myslím, že je to jasná odpověď. Realisticky to vidím tak, že teď naberu zase nějakou sílu, pokusím se eliminovat co nejvíc nedostatků, které jsme zmínili o odstavec výše a někdy před Vánocemi, listopad/prosinec zkusím někde zabojovat a předvést zase o trošku lepší výkon.

Co bys poradil těm, kteří do závodění sbírají odvahy? 

Lidé, kteří chtějí závodit, to během prvních pár měsíců moc dobře ví a i lidi kolem nich to na nich poznají. Jen se musí vychytat ten správný čas kdy a kterých závodů se zúčastnit. S tím pomůže okolí a trenér. Na místě je určitě respekt, ale nikdy ne strach. 

Na druhou stranu, není nic zlého na tom si přiznat, že do tělocvičny chodíte jen kvůli své kondici, kamarádům, třeba některá část funkčního fitness vám opravdu nešmakuje, nejste ochotni ždímat se jak fyzicky, tak psychicky a to se nezmění. I to je v pořádku. Na závody by se měl člověk těšit a nemít z toho bolení břicha. 

Prozradíš nám na závěr své oblíbené maximálky? 

Asi vás překvapím, ale já svoje maximálky už ani neznám. Moc na ně nehraju. Vím že na bench dám 5x125. Na back squat 10x120. Na deaddlift už asi od 18 let potáhnu 2x180, klidně i bez pásku a trhaček, ale jedničky já fakt ani nevím. Teď naposledy si pamatuji, že jsem dal 4x95 kg na push jerk, ale překvapivě nejvíc jsem hrdý na to, že ujedu 20 cal na assault biku pod 12 vteřin. To je taková moje oblíbená maximálka.

Děkujeme za rozhovor, ať to na dalších závodech šlape a síla roste. 

Share it!

Otevírací doba

Pondělí - Pátek 7:00 - 12:00, 14:00 - 20:00
Sobota 9:00 - 10:00 
Neděle 16:00 - 20:00 

+420 736 660 948
info@frontgym.cz
Jižní 97/9, Slavonín, 78301 Olomouc